16. ledna roku 1969 se na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy polil na Václavském náměstí benzinem a následně zapálil teprve 20 letý student Univerzity Karlovy Jan Palach. O tři dny později pak svým zraněním v nemocnici podlehl. Svým činem tehdy probudil veřejnost a dodnes si jeho osobnost připomínáme v souvislosti s bojem proti komunistické totalitě.
„Myslím, že osobnost Jana Palacha je takovou trvalou a doufám, že i zůstane trvalou výzvou k tomu pevně si stát za svými názory. Pravda je, že v mimořádné době využil Jan Palach mimořádný prostředek a mimořádný čin k tomu, aby obhájil svůj názor a vybudil ostatní lidi, aby konali také v duchu svých názorů,“ vysvětluje starostka městské části Praha 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).
„Za mě je určitě důležité si tu jeho velkou oběť připomínat, protože i dnes to pro nás má hluboký význam, kdy je potřeba v duchu jeho hesla se věnovat těm věcem, na které stačíme a věřit tomu, že to pomůže zlepšit společnost nás všech tady,“ dodává radní městské části Praha 1 Michal Müller (ODS).
Dnes vnímáme čin Jana Palacha jako hrdinský, tehdy se mohl zdát ale skoro až nesmyslný a zpočátku možná málokdo věřil jakou změnu ve společnosti přinese a jak pohne s uvažováním do té doby pasivní většiny Čechoslováků. Nakonec měl jeho protest mimořádný ohlas nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí. Dodnes je jméno českého studenta známé po celém světě.
